Chov suchozemských želv

Testudo margináta

Popis:Karapax je kupovitě vyklenutý, podélně protažený, u želvích miminek jsou na plastronu výrazné tmavé trojůhelníčky. Marginátní štítky (okrajové štítky krunýře) jsou zřeteně prodlouženy a mírně nahoru zahnuty (pouze u dospělých jedinců)

Zbarvení: Dalším znakem je nápadně tmavé zbarvení štítků, jejichž střed je kontrastně žlutý. Hlava i nohy jsou tmavě zbarveny.

Charakteristika: Dospělí samci jsou celkově robustnějsí, mají větší hlavu i marginátní štítky než samice.

Zadní okraj je silně rozšířený a zvonkovitě vyhnutý. Vyhnutí zadního okraje, které tvoří jakousi sukýnku nad zadníma nohama a černé zbarvení je patrné teprve u dospělých zvířat. Zajímavým znakem je rovněž vyvinutý plastrální kloub mezi břišními a stehenními štítky, umožňující pohyb zadní části plastronu.

Vyskytuje se u obou pohlaví.
Tuto želvu rozpoznáte od jiných druhů velmi snadno.

Potrava: Jedná se hlavně o nejrůznější druhy zelených částí rostlin - smetánky, jetele, jitrocele, vojtěšky, kopřivy, čínského zelí, apod. Výrazně menší složku potravy tvoří na kousky nakrájená zelenina - mrkev, papriky, meloun, okurka i ovoce - jablko, jahody, třešně, švestky, rybíz atd... Pouze doplňkově je podávána živočišná složka.

Chov: Jako velké zvíře potřebuje více prostoru. Vyžaduje venkovní chov v době od května do začátku října. Sluní se i v době, kdy ostatní pozemní želvy vyhledávají stín. V zimě přezimuje. Rozmnožování nečiní problémy, u nás poměrně časté odchovy.

Terárium: Želva vroubená je přímo předurčena pro venkovní chov. Vzhledem k velikosti želv a jejich pohyblivosti je nutný prostorný venkovní výběh. Ten pak obsahuje k jihu směřující pahorek z písčité půdy, který želvy vyhledávají ke snůšce a slunění, hustší keřovitý porost, mělkou nádobu s vodou a suchý, nejlépe vyhřívaný úkryt. Ten želvy využijí hlavně v chladnějším létě nebo

v přechodných obdobích na jaře a na podzim. Pokud to není možné, např. z technických důvodů, je v těchto klimaticky méně

vhodných měsících nezbytné přemístění želv do pokojového terária.

Zimování: Zhruba od října do února v chladu při teplotě asi 5°C - 8°C

Páření: V přírodě se tyto želvy páří v dubnu až květnu a pak v srpnu a v září.

Samci jsou pohlavně aktivní od začátku dubna až do pozdního podzimu s vrcholy v dubnu až květnu a pak v srpnu až září. První pokusy o páření je možné pozorovat většinou do týdne po umístění do vyhřívané ubikace. Vyjímkou nejsou ani samci, kteří se nedočkavě vrhají na samice již v den ukončení hibernace.

Kladení vajec: K první snůšce dochází v rozmezí 13 - 32 dnů po první úspěšné jarní kopulaci.

Může se až 3 x opakovat a obsahuje 3 - 14 kulovitých vápenitých vajec o průměru 25 - 35 mm a hmotnosti 15 - 20 g. Celý proces až po vykladení a zahrabání důlku s vejci netrvá většinou déle než 30 - 40 minut.

Určení pohlaví: Želva vroubená dosahuje v závislosti na rychlosti růstu dospělosti v 7 až 10 letech.

Mladí samci však provádí své první kopulační projevy již ve věku 5 - 6 let.

zdroj:http://www.zelvicky.estranky.cz/